Please note that email addresses on this site are protected to avoid abuse by spammers. You will need a JavaScript-enabled browser to see the email addresses.

Národní muzeum

Dodnes jde o intuitivně koncipovaný výstavní prostor představující návštěvníkům vyrovnanou kombinaci přírodovědné a společenskovědné tematiky. I přes dobově sporný koncept chrámu umění a vzdělanosti šlo na přelomu 19. a 20. století o artefakty střízlivě obydlený objekt, který dokázal přehledným prostorovým uspořádáním úspěšně doplnit společenskou krajinu o veřejnou agoru základního vzdělání.

AKTUÁLNÍ STAV
Společenský vývoj a hlad po poznání 20.stol způsobil sedimentaci objektů, která vyústila až do dnešního přeplněného stavu. Pod povrchem je ke škodě návštěvníků mysteriózně ukryto šokujících 98 procent exponátů.

ŘEŠENÍ
Po připojení tajnosnubným tunelem nabízí kontroverzní budova Národního shromáždění společně se dvěma nově zastřešenými dvory v původní budově slibný prostor pro zapomenuté objekty a zároveň umožňuje rozšířit a aktualizovat narativní strukturu expozice pro návštěvníka 21. století.

EXPOZIČNÍ PROGRAM
Dějiny člověka a společnosti jsou v porovnání se vznikem vesmíru, vývojem sluneční soustavy a evolucí organismů jen nepatrnou etapou, přesto je jejich vliv na budoucnost této planety stále signifikantnější. Proto se pomocí všech aspektů expozice snažíme postavit tyto typicky oddělené vypravěčské linie do vzájemného dialogu.
Vyrovnaný poměr požadované výstavní plochy mezi společenskými a přírodními vědami proto rozdělíme mezi oba objekty a spojovací chodbu třemi různými strategiemi.

1. Komplementární
Výstavní program stálých expozic v historické budově přirozeně organizujeme kolem dvou nově zastřešených atrií a to tak, že každé atrium je obsahově komplementárním doplňkem výstavního křídla, jehož je centrem. Jihozápadní přírodovědné křídlo obklopuje společenskovědní atrium a naopak. Středem severovýchodního společenskovědního křídla je atrium přírodovědné. Díky tomu docílíme v muzeu emblematického propojení člověka s přírodou.
V prvním atriu je sluneční koule středobodem příběhu lidstva co by základní zdroj energie. Tato ikonická instalace se může v rámci projekcí proměňovat podle aktuálních témat (zůstane tvar, měníme obsah). Například u tématu objevení bosonu ukazujeme místo Slunce částici, u genetických objevů buňku, u vzestupu světových oceánů Zemi atd.
V druhém atriu měníme instalace v rámci klíčových témat historie člověka. Ať už jde o mír, válku, pokrok nebo udržitelnost energií, instalace budou v tomto prostoru vždy vést dialog napříč časem a prostorem.
Obě křídla původního muzea jsou prostorově svázána centrálním schodišťovým a ochozovým prostorem. Proto jsme zde umístili vývoj primátů, který slouží jako překlenutí od příběhu evoluce savců směrem k pravěké historii. Současný člověk, jeho vznik a vývoj se tak stává těžištěm celé expozice v historické budově.

2. Provázaný
V budově bývalého národního shromáždění pracujeme s cyklem Země a život, který je motivicky obohacen o téma vesmíru. Tři hlavní výstavní podlaží směrem shora se tedy jmenují: Vesmír (od velkého třesku po vznik naší planety, lidská činnost ve vesmíru), Země (příběhy vybraných biomů a jejich vliv na změnu života). A nakonec Život (jeho možné podoby, jak člověk ovlivňuje život různých živočichů kolem sebe). Příběh lidského jedince je tak propleten se všemi třemi podlažími.

3. Kontrapunkty
Do spojovací chodby s tématem vývoje Václavského náměstí a společenskovědní expozice staré budovy navrhujeme instalovat sérii drobných přírodních témat, která se podprahovým způsobem vyjadřují či navazují na historická či sociální témata. Tyto drobné detaily nebudou nikdy rušit pozornost návštěvníků od hlavní vypravěčské linky, ale obrazově i emočně dokreslí kontext daného tematického okruhu. Příkladem mohou být dva orli, kteří spolu zápasí u stropu místnosti zabývající se tématem husitských válek.

VYPRAVĚČ MYŠOK
Pro Národní muzeum jsme vybrali vypravěče, který je úzce spjat s jeho historií i prostorem. Měl by jím být plejtvák Myšok, kterého komunikujeme ve dvou formách:
1. pro děti – jde o plejtváka Myšoka, jehož kosti už “ledacos zažily”. Díky tomu může různé historické události či exponáty vtipně glosovat. Doslovný Myšok tak děti aktivizuje, pomáhá jim udržet pozornost během návštěvy Národního muzea a v náznacích je přítomen prakticky neustále.
2. pro dospělé – jde o abstraktní duši největší ikony Národního muzea, kterou zná skoro každý v České republice. Jelikož je v muzeu již pěknou řádku let, zná veškeré exponáty i s jejich historií. Navíc má nadhled, díky kterému může komentovat jednotlivé události s potřebnou lehkostí. Na rozdíl od dětské verze, zde nevystupuje explicitně jako plejtvák.
Myšok je přítomen jen v úvodu velkých tematických celků. Jednotlivé podcelky už mohou uvádět i jiné entity formou intimního rozhovoru postav, tajné zpovědi nebo vítězného proslovu).

BUDOUCNOST MUZEA
Budova národního shromáždění je skládankou jedné historické budovy na druhé. Byla by škoda nevyužít tuto započatou strategii a nepokusit se prostory muzejního komplexu dále rozšířit v rámci 21. století. Skycafé s výhledem na střešní krajinu Nového města a výstavní plochy pro témata jako genetika, nanotechnologie nebo umělá inteligence by jistě byly důstojným rozšířením aktuální koncepce národního muzea.

BY: Martin Hejl, Lenka Hejlová, Pavel Uličný, Petr Láska, Daniel Volek, Dalibor Staněk, Jan Nálepa, Martin Duba, 2016